Farmu opustili

Tato stránka je vzpomínkou na obyvatele farmy, kteří se zapsali do její historie, z rozličných důvodů ji opustili a zaslouží si uchovat vzpomínku na ně:

Aranka – 13.6.2014 darována do o.s. ROLINKA – Koňský domov důchodců
narozena: 1999
plemeno: pony

Aranka (2) Aranka

Aranka k nám přišla ve stejný den, jako Eliška (15.11.2008) z o.s. ROLINKA – Koňský domov důchodců nacházející se v obci Křižany okr. Liberec, kam byla předchozími majiteli umístěna pro svoji nezvladatelnost a nejezditelnost. Zřejmě po úraze je Aranka na pravé oko slepá. My jsme ji zakoupili, jako partnerku pro Elišku s představou, že holky budou kamarádky a od Aranky nebudeme krom slušného chování očekávat žádné výkony. Ponyčka nás nezklamala, s Eliškou se velmi rychle spřátelily a časem se staly na sobě závislé. Šla-li Eliška na vyjížďku, cupitala Aranka po jejím boku. Na ošetřování byla Aranka od samého počátku naprosto bezproblémová, nikdy se nás nesnažila kopnout nebo kousnout, povahově příjemně citlivá, iniciátorka různých kulišáren a her. Říkali jsme jí naše sluníčko, protože měla neustále dobrou náladu  Když na farmu přišel Kreš, poté co převzal roli „šéfa“, začal se k Arance chovat dost nevybíravým způsobem. Odháněl ji od krmení a velmi důrazně dával najevo svoji nadřazenost. Aranka pomalu začala chřadnout. Záhy nám došlo, že stojíme před zásadním rozhodnutím… Jelikož jsme Arance chtěli poskytnout domov až do konce jejího žití, rozhodli jsme se problém řešit jejím oddělením od stáda, a aby nezůstala sama, pořídit jí kamarádku v podobě kozičky. A tak jsme vybudovali chlívek s výběhem a 17. května 2014 přivezli naší první kozičku plemene Anoglubijská koza, kterou jsme pojmenovali Julča. Bylo to dvouměsíční kůzlátko, které si nás svojí přítulností okamžitě získalo. Horší to bylo s Arankou – odmítala oddělení od stáda a kamarádit se s kozičkou neměla v úmyslu. Tímto způsobem se nám tedy problém vyřešit nepodařilo. A tak jsme oslovili pani Polákovou (o.s. ROLINKA – Koňský domov důchodců) a s těžkým srdcem jsme se domluvili na jejím návratu do Rolinky. Když jsme ji 13. června 2014 vypouštěli do pony stádečka, okamžitě ožila, do stáda se bez problémů zapojila, a my věděli, že tady bude spokojená…

Líza – 13.4.2016 úhyn po těžkém porodu

narozena: 18.3.2014

plemeno: podílová AN kozička (s českou hnědou)

 

 

 

Lízu jsme pořídili 31.5.2014 k Julče, protože její přátelství s Arankou nevyšlo, a jedna koza = smutná koza.

Lízince chvíli trvalo, než se aklimatizovala a našla si k nám cestu. Z počátku byla bojácnější, ale po čase se zklidnila a ráda si přišla pro pomazlení. Dne 21.11.2015 byla připuštěna 100% AN kozlem našeho souseda, a 11.4.2014 – jako prvnička – porodila tři krásná kůzlátka – dvě kozičky a kozlíka (viz. Kůzlata 2016). Hned po porodu bylo na Líze vidět, že má velké bolesti, a přes okamžitou veterinární péči, druhý den kolem půlnoci uhynula.


 

 

 

 

 

Róza – 3.1.2017 prodána do chovu p. Pavlu Kopáčovi        
narozena: 15.2.2014
plemeno: Burská koza (bez PoP)

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

 

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

  • na farmu přišla v květnu 2014
  • je z našich koziček největší jak vzrůstem tak mazel, je klidné povahy,
  • v listopadu 2015 byla u ženicha plemene Burská koza 70km od nás v malé obci nedaleko Sedlčan, kde pobývala 3 týdny,
  • porod očekáváme v dubnu – květnu 2016
  • Róza bohužel nezabřezla – kozlík byl menšího vzrůstu, tak zřejmě nedošlo k žádanému spojení – na podzim 2016 se poohlédneme po větším ženichovi
  • po dlouhém zvažování jsme se rozhodli Rózinku nabídnout k prodeji – důvodem je zaměření chovu pouze na  kozičky plemene anglonubijského
  • 28. 11.2016 – 2.1.2017 Róza pobývala v  o.p.s. Magdalena, Včelník – Mníšek pod Brdy u kozla s PoP linie GOLO – je předpoklad, že bude březí
  • 3.1.2017 odešla do nového domova

Julča
narozena: 3.3.2014
plemeno: Anglonubijská koza (bez PoP)

  • na farmu přišla 17. května 2014
  • je přátelská, klidné povahy
  • po dlouhém zvažování jsme se nakonec rozhodli Jůlinku nabídnout k prodeji, jelikož se chceme věnovat chovu čistokrevných AN koziček (jediná podílová koza, která zůstává doma je Týna), a tak po připuštění 100% AN kozlem v září 2017 společně s Bellinkou odešla do nového domova k rodině žijící v malé vesnici u Strakonic

Bella 81% AN
narozena: 15.2.2016, na farmu přišla 2.11.2016
matka: 75% AN    otec: 88% AN

  • ač rohatá, je Bella velmi submisivní a hodná kozenka
  • trošku menší, než by měla být, ale ona to určitě dožene
  • po připuštění 100% AN kozlem v září 2017 společně s Jůlinkou odešla do nového domova k rodině žijící v malé vesnici u Strakonic

OLYMPUS DIGITAL CAMERAOLYMPUS DIGITAL CAMERA

Když Bellinka zjistila, že se rohy dají využívat při upevňování a prosazování postavení ve stádě, rozhodli jsme se přistoupit k jejímu odrohování (nasazením kastračních gumiček) tak, aby všechny holky měly rovné šance. Aktuálně je z Bellinky jednorožec
a rohy jsou fuč….

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tygřinka

Byla potomkem některé z kočiček bývalých majitelů naší farmy. Jako koťátko se u nás objevila v roce 2003. Povahově  přátelská, ráda si přišla pro pohlazení. Od podzimu roku 2017 začala trpět vážnými zdravotními problémy, až jsme v prosinci 2017 byli nuceni ukončit její trápení.

 

 

číča

Potomek některé z kočiček bývalých majitelů naší farmy. Jako koťátko se u nás objevila v roce 2003. V kotěcím věku prodělala kočičí chřipku, po které  jí  zůstala slepota obou očí. Povahově velmi přátelská, mazlivá, ráda si užívala pohodlí vnitřní ubikace, ač jí slepota nikterak neomezovala v pohybu po celé farmě. Na podzim 2017 náhle odešla do kočičího nebe.

 

Dája
narozena: 2.4.2009
plemeno: Český teplokrevník

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Když jsme Dáju viděli prvně, byla ve volnosti a pod sedlem focena pro prodej, a my jsme k tomuto účelu půjčovali westernové sedlo s uzdečkou. Kobylka nám exteriérově okamžitě padla do oka. Povahově však byla velmi nevyrovnaná, nepřístupná, na dotek lidské ruky kdekoliv na těle reagovala hystericky až agresivně. Údajně se na ní podepsal špatný přístup někoho z ošetřovatelů v době jejího dospívání. Pod sedlem byla Dája vnímavá, citlivá ač minimálně přiježděná. Zkusili jsme s ní práci na ruce, kdy zhruba po 20-ti minutách bez problémů zvládala základy cviků v rámci metody přirozené komunikace (vysílání na kruh, přechody krok – klus, zastavování, změny směru). V tuto dobu jsme si prvně začali pohrávat s myšlenkou, že Dáju koupíme. Na kobylku jsme se jeli podívat ještě jednou, kdy jsme o odborný názor požádali Josefa Jaromiše, který s Dájou popracoval, prohlédl jí klouby, páteř a konstatoval, že fyzicky je v pořádku, ale psychicky to s kobylkou bude „běh na dlouhou trať“. Dája se stala naší novou výzvou a 12. února 2015 jsme ji přivítali na naší farmě. Nejprve u nás byla 14 dní na zkoušku, jelikož nebyla zvyklá na fungování ve stádě, chtěli jsme zjistit, zda se k Elišce a Krešovi dokáže začlenit. Zhruba po týdnu jsme věděli, že u nás Dája zůstane.
Dnes je kobylka mnohem kontaktnější, méně hysterická a vůbec ne agresivní, ale zlepšení přichází po malých krůčcích. Vyhovuje jí práce s jedním člověkem – takový kůň jednoho pána, proto jsme v jejím případě zatím neuvažovali o druhém jezdci.

Letos na jaře (2016) se situace radikálně změnila viz. příspěvek „Pravda o Dáje ?“ a „Dája. A co dál?“

Dája byla v červenci 2016 inseminována čerstvým spermatem  teplokrevného hřebce jménem Bernstein a 26.7.2016 byla potvrzena její březost. Na 340 dni tj. 14.6.2017 v 03:30hod Dája porodila klisničku, kterou jsme pojmenovali Dona Bella (více viz. příspěvek Dája je maminka).

Zvažovala jsem, zda sem mám další osud Dáji otevřeně popsat… Vzhledem k tomu, že krok, který jsme učinili nebyl v žádném případě unáhlený, ale naopak velmi důkladně ze všech směrů promyšlený, a neseme za něj plnou odpovědnost, píši úplnou pravdu o poslední cestě Dáji.

Jak jsem již popisovala v sekci a příspěvcích patřících této kobylce, Dáju jsme kupovali v roce 2015 jako velmi problémovou s tím, že její chování vychází z toho, že byla týraná. Posléze jsme zjistili, že tyto informace jsou naprosto lživé. Dája byla nemocná – hormonálně nevyvážená, její stav bych přirovnala k autismu – kůň žijící ve vlastním uzavřeném světě, do kterého jen tak někoho nepustí, a ani ten, u koho udělala vyjímku si nemohl být jist vlastní bezpečností. Světlé chvilky byly velmi krátké a nastaly v momentě, kdy začala říjit, jelikož v tuto dobu byla naopak extrémně kontaktní.

Jaký byl Dájin život, výhledy a perspektiva? Ve stručnosti:

Nejezditelná – neměla ráda jakékoliv lidské dotyky, na přiložení holeně reagovala pískáním a vyhazováním.

Jako společník ke koním nevhodná – jelikož byla jiná a zřejmě špatně komunikovala nejen s lidmi, netolerovali ji ani ti nejsubmisivnější koně.

K chovu nevhodná – Dája porodila krásnou kobylku, která naštěstí nezdědila problematické vlastnosti matky. Celých 11 měsíců březosti jsme se modlili, aby nenastaly jakékoliv komplikace, jelikož by byly řešitelné pouze pod silnou sedací. Jediné co jsme kvitovali, že se u Dáji rozvinul silný mateřský pud a k malé se chovala jako vzorná matka.

Navíc samozřejmě problematicky ošetřovatelná – počínaje čištěním (nebo alespoň zbavováním zimní srsti), strouháním kopyt a konče veterinární péčí.

Dáje jsme zbudovali sólo výběh s přístřeškem, kam za ní mohl velmi omezený počet lidí. Přes ohradník byla v kontaktu s ostatními členy stáda, což velmi často končilo ošklivými kopanci a kousanci na obou stranách. Nakonec jsme museli ohradník do šířky zdvojit, aby byl kontakt maximálně vizuální. Nechtěli jsme, aby Dája zbytek života strávila zavřená v takto omezeném prostoru. Ale co dál? Prodávat jí s vědomím, že někomu ublíží nám přišlo naprosto nemyslitelné. V úterý 13. února 2018 jsme Dáju odvezli na jatka, kde byla, ihned po vyložení z přepravníku, humánně usmrcena. Byli jsme s ní do samého konce…

Prosím rádoby ochránce všeho živého, kteří budou číst tyto řádky, aby se zdrželi jakýchkoliv komentářů. Věřte, že i bez nich to pro nás bylo těžké…

Ukončení chovu králíků

Když jsme prvně uviděli ty obry…
Bylo to v roce 2013 na výstavě drobného zvířectva chovatelského sdružení Jince v sekci králíků hned v prvních klecích byli umístěni králíci plemene Belgický obr. Nádherná majestátní až respekt budící zvířata, která na farmě prostě nemohla chybět. V roce 2014 následoval vstup do CHS Jince a 22. srpna téhož roku jsme si jeli pro první chovný pár na výstavu králíků do obce Rochlitzer v SRN. Chovu těchto nádherných zvířat jsme se věnovali do začátku roku 2018, kdy byl z důvodu naší velké zaneprázdněnosti ukončen.

 

 

 

V roce 2016 jsme začali s chovem dalšího velkého králičího plemene,  a to Francouzský beran. Tato zvířata dorůstají menších rozměrů než BO a zároveň jsou daleko klidnější. Též chov těchto krasavců jsme na jaře 2018 ukončili.


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pevně doufáme a věříme, že se časem k chovu králíků opět vrátíme.

 

 

Týna  podílová AN
narozena: 2.4.2016, na farmu přišla 22.10.2016
matka: 50% AN linie Witt, otec: 100% AN linie Franc 01 import NL

  • klidná, povahou velmi milá kozenka, která svým vzrůstem, stavbou těla a typem strčí do kapsy kdejakou 100% AN
  • naše poslední podílová kozička, která odešla do nového domova, jelikož se chovatelsky zaměřujeme pouze na čistokrevné AN kozenky